[A] [B] [C] [D] [E] [F] [G] [H] [I] [J] [K] [L] [M] [N] [O] [P] [Q] [R] [S] [T] [U] [V] [X] [Y] [Z]

2. conciliatus, mn. kf. és ff. [r. concilio ]

1) kedvelt, alicui, valaki előtt.

2) (újk.) valamire hajlandó, magát valamire adó, voluptati.